Zpětný pohled o tři kapitoly zpět jasně vykresluje velmi složitý vývoj na konci dvacátého století. Historie Horních vsí dostává v tomto období novou dynamiku, měnící se v překotný vývoj. Tak rychlý a neprůhledný, až se dospělo do fáze dočasného zastavení. Z dnešního pohledu již víme, že nic z toho, co se v tomto regionu během devadesátých let dvacátého století událo, nevedlo k plnému obnovení života v regionu. Ten se začal ubírat (opět) úplně jinou cestou.
Zlomy ve 20 století
Téměř celé 20 století se do historie regionu propsalo zejména třemi zlomovými okamžiky: Vznikem ČSR v roce 1918, kdy se prostřednictvím pozemkové reformy měnila vlastnická struktura, konec druhé světové války a vyhnání německého obyvatelstva, a zároveň vznik vojenského výcvikového prostoru mezi lety 1945 – 1948, kde pobývala československá, posléze sovětská armáda, a nakonec odchod sovětských vojsk a zrušení vojenského výcvikového prostoru v roce 1992. Poslední desetiletí už k obnově regionu do předválečného stavu nevedlo a ani vést nemohlo. Zničené vesnice už nikdy nikdo neobnovil (s pravděpodobně jedinou výjimkou na Jablonečku), a využití tohoto regionu, opět s jedinou výjimkou v podobě obory Židlov, se prakticky až do začátku 21 století nepodařilo nijak vyřešit.
Přechod regionu do 21 století
Není proto divu, že se celý region postupem času, jak se v průběhu 90 let 20 století postupně zpřístupňoval, překlápěl do turistického využití. Zejména pěší turistiky a cykloturistiky. Obrovský, téměř liduprázdný region Horních vsí se zachovalou přírodou se na takové využití přímo nabízel.
Studie objednaná Libereckým krajem v roce 2008 nakonec konstatovala, že vzhledem k již chybějící infrastruktuře, nemá smysl plnohodnotný letecký provoz na bývalém vojenském letišti Hradčany obnovovat. Takže i zde se vymýšlení různých projektů zastavilo. Místo toho se v novém tisíciletí prosadily náměty na tzv. měkké využití. Turistiku, sport nebo obnovu přírody.
Na začátku 21 století, zhruba kolem roku 2004 započal přechod od náhodně vytvořených cyklostezek k jejich systematické výstavbě a začala se budovat větší cyklistická infrastruktura. Region se propojuje novými cyklostezkami a cyklomagistrálami, jako např. Zelená cyklomagistrála Ploučnice, nebo páteřní cyklostezkou 3050, tzv. Generálský okruh procházející přímo Náhlovem, kolem Muzea Horních vsí. A spousta dalších cyklistických a turistických projektů. Z turistických projektů, pokud bychom to mohli takto nazvat, můžeme jmenovat projekt Geopark Ralsko, založený v polovině roku 2013.
Region Horních vsí jako energetický uzel
V roce 2012 přišel Liberecký kraj s dalším návrhem (opět) na využití areálu letiště pro sportoviště, a opět neúspěšně. Nakonec v r. 2024 padlo rozhodnutí vybudovat na bývalém vojenském letišti velkou fotovoltaickou elektrárnu. To je zatím poslední slovo Libereckého kraje, co se týče využití bývalého vojenského letiště Hradčany.
Solární energie
U solárních elektráren se na chvíli zastavíme. Ty zde vznikaly již od roku 2010. První solární elektrárny se v tomto roce spouští ve dvou lokalitách v okolí Kuřívod a ve dvou lokalitách v okolí Jablonečku. Všechny čtyři lokality pod jedním názvem, jako FVE Ralsko 1 o výkonu 38,3 MW. A na páté lokalitě, na jižním okraji Mimoně jako FVE Ralsko 3 s výkonem 17,5 MW.
Na tyto stávající solární elektrárny nyní navazují další chystané projekty. Společnost ČEZ prostřednictvím dceřiné firmy ČEZ PV & Wind má za cíl vybudovat novou fotovoltaickou elektrárnu v okolí Kuřívod pod názvem Ralsko 2, o výkonu zhruba 70 MW. Podle vyjádření z podzimu 2024 měla být tato 70 MW elektrárna dokončena do konce roku 2025. Po zprovoznění by šlo o největší solární park v Česku – byť se předpokládá, že ho v dalších letech překonají ještě rozsáhlejší projekty, viz již zmíněný plánovaný solární park na bývalém vojenském letišti v Hradčanech.
Solární letiště
Do projektu výstavby solární elektrárny na ploše bývalého vojenského letiště Hradčany, jsou zapojeny zejména polostátní energetická společnost ČEZ (rezervace kapacity), Liberecký kraj prostřednictvím Energie LK a firma Energie Ralsko s. r. o.
Do čela firmy Energie Ralsko byl jmenován bývalý náměstek hejtmana Zbyněk Miklík, který koordinuje přípravu výstavby. Kraj už v listopadu 2024 uzavřel smlouvu s ČEZ Distribucí o rezervaci kapacity pro připojení do sítě a získal přidělených 62,5 MW pro plánovanou solární elektrárnu na letišti. Podle Miklíka se elektrárna dimenzuje až na 80 MW výkonu s tím, že přebytečná energie se využije pro napájení vlastních provozů či bude překlopena do budoucího bateriového úložiště, chystaného v další fázi projektu. Některé zdroje uvádějí dokonce cílový výkon až 100 MW pro tuto krajskou elektrárnu, což by z ní činilo zdaleka největší fotovoltaický park v zemi.
Pro srovnání – plocha potřebná pro takový výkon je obrovská: například kraj uvádí, že solární park u Hradčan by zabral většinu plochy tamního letiště (areál se rozkládá na desítkách hektarů). Záměr však počítá se zachováním přistávací dráhy pro malá letadla a rozvojem turistické infrastruktury v okolí. Pokud se záměr uskuteční, půjde o největší solární elektrárny v historii ČR.
Informace o solárním parku letiště Hradčany z ledna 2026
Větrné Horní vsi
V severním Podralsku, přímo v regionu Horních vsí se mimo solárních elektráren chystá i projekt elektráren větrných. Ty by měly vyrůst v oblasti Náhlova a bývalé obce Svébořice. Pokud si napíšeme alespoň základní parametry, jako jsme to udělali u elektráren solárních, tak by celý projekt měl vypadat nějak takto:
Plánováno 16 větrných turbín (větrných elektráren) v lokalitách Náhlov a Svébořice v bývalém vojenském újezdu na území města Ralsko.
Výška: Stožáry by měly být až 166 metrů vysoké, průměr rotoru kolem 163 metrů; celková výška turbín včetně listů by dosahovala zhruba 250 metrů. Pro představu: jde o dvojnásobek výšky nejvyšší budovy v ČR (AZ Tower, 111 m).
Výkon: Každá turbína by měla být o výkonu 5,56–7,2 MW, celkový instalovaný výkon parku má být 89 až 115 MW. Půjde tak co do výkonu o největší větrný park v Česku. Významně překoná dosavadní největší areál u Věžnice u Hrádku nad Nisou.
Investor: Projekt připravuje společnost ČEZ PV & Wind (dceřiná firma polostátního energetického gigantu ČEZ).
Stav příprav: Záměr je ve fázi plánování a posuzování vlivů na životní prostředí. Proběhlo tzv. zjišťovací řízení (léto 2025) a krajský úřad rozhodl, že musí být zpracována úplná dokumentace EIA. Probíhají také úpravy územního plánu obce Ralsko pro umožnění výstavby.
Časový výhled: Podle předběžných odhadů by výstavba (po získání všech povolení) mohla probíhat přibližně v letech 2027–2029 a trvat 12–24 měsíců. Zda a kdy k realizaci dojde, závisí na výsledcích povolovacích procesů a případných změnách projektu.
Provozní ekonomika větrného parku závisí na větrných podmínkách. Ale pokud dosáhne plánovaného výkonu 115 MW, ročně mohl by vyrobit kolem 300 GWh elektřiny. Což odpovídá spotřebě desítek tisíc domácností. ČEZ uvádí, že takové množství elektřiny by jinak vyžadovalo spálení zhruba 200 000 tun hnědého uhlí ročně. Projekt má tedy podle tohoto vyjádření i svou energeticko-environmentální hodnotu v rámci přechodu na čisté zdroje.
Závěrem
To je hrubý přehled toho, co se v oblasti energetiky v tomto regionu chystá. Pokud bude vše realizováno, může se podle Libereckého kraje z Ralska stát významný energetický uzel. A zcela určitě by to znamenalo další zlom ve vývoji v tomto regionu. Přírodní turistika a cykloturistika, která zde vznikala od poloviny 90 let 20 století by přešla do fáze koexistence s energetickým využitím tohoto regionu.
Tímto jsme se dobrali historií regionu Horních vsí s návazností na celou oblast Ralska až do dnešních dnů. Mohli bychom skončit konstatováním, že tím naše putování historií Horních vsí končí. Ale jak známo, historie nikdy nekončí a určitě se v průběhu let na další kapitolu dostane. Děkujeme za přízeň všem, kteří s námi vydrželi od dob knížecích až do současnosti.
-web-