Devatenácté století znamenalo pro Náhlov, kromě rozvoje zemědělství, které zde bylo od nepaměti tradiční obživou, také rozvoj řemeslný. A také, jako koneckonců v každém století, zasáhly do společenského vývoje války.
Nejprve si ještě odskočíme na konec 18 století, abychom si upřesnili společenský vývoj, který měl dopady na směr rozvoje společnosti, zejména na začátku století devatenáctého.
V posloupnosti historických událostí, které se v této době dotkly Náhlova, je nutné zmínit válku o bavorské dědictví (1778-1779), kdy v Osečné a jejím okolí téměř šest týdnů tábořily prusko-saské vojenské oddíly pod vedením prince Jindřicha Pruského a Náhlov s okolními obcemi je opět vystaven společnému utrpení a plundrování při obstarávání dobytka a proviantu pro vojsko.
Po vydání Tolerančního patentu císařem Františkem Josefem II., v roce 1781, kterým byla zavedena svoboda vyznání, zůstává katolické vyznání státním náboženstvím. V témže roce bylo také zrušeno nevolnictví, po kterém nastal v okolí Náhlova rozvoj zemědělství, které bylo do té doby trojpolní a nebylo příliš intenzívní a zatížené vysokými odvody panstvu na statku Medný a církvi v Hlavici. Po zrušení nevolnictví se také rozvíjí chov dobytka a přichází výstavba nových selských dvorů ve stylu slezských stavení jako obehnaných domů. Náhlov tedy byla na přelomu 18 a 19 století obec, ve které se její obyvatelé živili chovem skotu a rolnictvím. Později zde vznikla i řemeslná výroba, jako bylo truhlářství, kovárna, soustružník, švec, řezník, a malý obchod. U každého statku musel být rybník, jako vodní nádrž pro případ požáru, obec má ve vlastnictví také lesy a lom.
Začátek 19. století s sebou přinesl obnovu vyhořelé dřevěné kaple sv. Floriána ze 17. století, kterou Náhlovští obnovili v roce 1804 přestavěním do kamene a znovu v ní instalovali původní zvon, nalezený po třicetileté válce v rybníku u Schwertfeger Hof (dalo by se volně přeložit jako u mečířova dvora). Pravděpodobně usedlost v Náhlově, kde sídlil mečíř, kovář apod.
Z těchto indicií lze dovodit, že náhlovská kaplička, jako stavení ze dřeva, existovala v 17 století ještě před třicetiletou válkou. Což počátek její existence posunuje na začátek 17 století, téměř s jistotou před třicetiletou válku, tj. před rok rok 1618.
V roce 1839 v Náhlově působí a ve svém domě jako první učitel vyučuje pan Wenzel Honzejk.
Revoluční rok 1848 znamená zrušení zbytků rolnických závazků a zbytků roboty. Poddanství na hrabství Hartigů, sídlících na zámku v Mimoni je u konce. Na statku Medný se likviduje registratura a nové rolnické daně jsou již vyměřené císařskou říší.
V roce 1849, po správní reformě se Náhlov stal součástí politického okresu Český Dub, kde vydržel až do roku 1868, kdy se obec Náhlov stala součástí politického okresu Česká Lípa a soudního okresu Mimoň.
Prusko – Rakouská válka v roce 1866 opět negativně ovlivnila život v Náhlově a okolních obcích. Pruská pěchota a jezdectvo táhne od Žitavy do Mnichova Hradiště a v okolí Náhlova táboří pruské oddíly. V Holičkách je zřízen vojenský tábor, odkud kradou obyvatelům Náhlova chléb a oves. Dvůr Medný je vypleněn, dobytek vyhnán a ukraden. Náhlovští museli po válce část dobytka na Dvůr Medný dodat zpět, údajně muselo být dodáno přes 200 kusů jatečného dobytka i s honáky.
Z roku 1869 pochází první doložené záznamy ze sčítání obyvatel Náhlova, kdy v Náhlově žilo 804 obyvatel.

Syn prvního Náhlovského učitele Wenzela Honzejka prodává otcův dům v roce 1874 obci za 1910 zlatých a je velmi pravděpodobné, že tento dům byl dál využíván jako škola, kam chodily děti z Dolánek, Dehtárů a Těšnova. A to až do roku 1900, kdy byla postavena nová budova německé školy, a první vyučování v ní započalo 1. září 1901.
Rok 1880 znamenal co do počtu obyvatel přírůstek o 36 obyvatel na hodnotu 840 obyvatel žijících v tu dobu v Náhlově. Byl to vůbec nejvyšší počet obyvatel, který v Náhlově kdy žil. V dalších letech byl, až na jednu výjimku, zaznamenáván už jen trvalý pokles obyvatel. V roce 1890 zde žilo 807 obyvatel, v roce 1900 už jen 739 obyvatel.
Přelom 19 a 20 století a celá dvacátá léta století dvacátého, znamenala pro Náhlov obrovský kulturní rozvoj, zejména spolkového života. Dvacáté století ale bylo i ve znamení celosvětových společenských změn, které se samozřejmě dotkly i Náhlova. A o to víc, že doposud těmito končinami války a vojska jen prošla, ale ve dvacátém století zde vojska zůstala na hodně dlouho. Ale o tom až v dalším díle.
Článek je volně šiřitelný pod licencí CC BY-SA 3.0