Jedno z nejturbulentnějších období svého vývoje zažívá Náhlov zejména v první polovině 20 století. To když od slibného zemědělského, řemeslného a společenského rozvoje na počátku 20 století přejde jeho vývoj téměř k zániku. Po kolikáté už ve svém historickém vývoji čelí Náhlov holé existenci a jak se s tím vypořádal tentokrát, se dozvíme v tomto díle.
Část pátá, dvacáté století v Náhlově
Začneme hned rokem 1902, který se v Náhlově váže k založení spolku dobrovolných hasičů a výstavbě hasičské zbrojnice. O osm let později, v roce 1910, byl opět zaznamenán pokles obyvatel žijících v Náhlově na 699.
Vstup Náhlova do ČSR
Rok 1918 znamenal pro Náhlov počátek existence v nově vytvořené ČSR. Zařazení Náhlova k původně zvanému politickému, po roce 1918 jinak nazvanému správnímu okresu Česká Lípa a soudnímu okresu Mimoň se nemění. V témže roce obec před místní německou školou vystavěla pomník padlým obyvatelům Náhlova v první světové válce. Odhalenému v roce 1919, některé prameny uvádí rok odhalení 1920.
Pozemková reforma v Náhlově a požár vesnice
V roce 1920 došlo také k částečnému vyvlastnění majetku hraběte Hartiga. Pachtovní půda přešla na místní zemědělce a původní statky Medný a Nový Dvůr se staly útočištěm české armády. V tomto roce se zde drží a cvičí na 800 koní. Právě zde byl položen příslovečný základní kámen k pozdějšímu využití rozlehlých prostor kolem Náhlova vojskem. K tomu se dostaneme později.
V tomto roce, tj. v roce 1920, stihne obec velký požár. K jeho založení dal údajně podnět spor kvůli pozemku ke stavbě nového mostu. Požár zničil 19 dvorů a domů, vznikly obrovské škody na dalších budovách a stodolách. Požár hasilo šest místních hasičských sborů. Výstavba nových dvorů následně probíhala v letech 1920–1921. Opět je znovu opravena kaple s novým oltářem a ostatním zařízením. Pět domů už ale nebylo nikdy obnoveno. V roce 1920 se staví nová silnice do Dolánek a Osečné. Následky požáru a již neobnovené domy bez obyvatel znamenaly další pokles lidí žijících v Náhlově v roce 1921 na 646.
Elektrifikace Náhlova
Elektrifikace Náhlova přišla v roce 1924. Elektrické vedení je přivedeno z Dolánek, a o tři roky později, v roce 1927 započala výstavba vodovodu, napájeného z vodárny pomocí čerpadla a náhonu z říčky Zábrdky (Kleine Iser). Postavilo ho sdružení obcí Náhlova, Dolánek a Dehtár. Vodárnu postavil stavitel Václav Mizera z Libíče u Českého Dubu, a stavba vodárny byla dokončená v listopadu roku 1929. Strojní zařízení do ní dodal Josef Kešner, chalupník a strojník z Hlavice, č. p. 10. O další rok později, v roce 1928 započala pokládka odpadní kanalizace ke Starému mostu.
Kulturní a společenský rozvoj v Náhlově
V roce 1928 byl v Náhlově založen ochotnický pěvecký a divadelní spolek se sbormistrem a zároveň kulturním vedoucím Rudolfem Eichlerem. V tomto roce se také zakládá německý tělocvičný spolek pro Náhlov, Zábrdí, Dehtáry a Dolánky. Předsedou spolku je pan Wesely ze Zábrdí. Pro ilustraci, např. Gatter Rudolf z Náhlova zvítězil na zimních hrách Ještědsko – Jizerské župy v běhu na lyžích na 15 km.
V obci se v roce 1929 otevírá i česká státní obecní a měšťanská škola, do které docházejí děti ze vzdálených míst. Z českého Hrubého Lesnova, Hlavice, Cetenova a z nyní už vojenské základny na bývalém statkovém dvoře Medný.
Zde vidíme, jak se z bývalých panských dvorů Medný a Nový Dvůr, postupem času, už prakticky na počátku dvacátého století od roku 1920, kdy se zde začali chovat armádní koně, staly vojenské základny, první v tomto kraji.
Spolkový život v těchto letech v Náhlově na vzkvétá. Ruku v ruce s kulturním rozvojem Náhlova se začíná obracet počet místních obyvatel a je na mírném vzestupu. V roce 1930 je jich zde evidováno na 659. Vedle založeného vodovodního spolku (1927), ochotnického pěveckého a divadelního spolku (1928) se v roce 1933 zakládá spořitelní a záložní spolek, a svaz Němců v Čechách.
Mnichov 1938
Podle Mnichovské dohody mocností Anglie, Francie, Itálie a Německa, dochází k připojení sudetoněmeckých oblastí k Velkoněmecké říši. Náhlov nově patří do okresu Liberec (Reichenberg), takže od 1. října 1938 přestává být Náhlov součástí správního okresu Česká Lípa a soudního okresu Mimoň, a byl jako obec v sudetské župě připojen k Říši a spadal pod úřad landráta v Liberci. Říšská hranice je nyní mezi obcemi Dehtáry / Hrubý Lesnov a Těšnov / Hlavice. Po konci druhé světové války, probíhal odsun německého obyvatelstva z Náhlova. V roce 1945 žilo v Náhlově 171 obyvatel, z toho 8 starousedlíků a dvě smíšená manželství. Ještě počátkem roku 1946 zde žilo 20 Němců (2 děti, 11 žen a 7 mužů), v dubnu 1946 už jen 16 Němců a v říjnu 1946 už jen čtyři.
Náhlov po druhé světové válce
V poválečném Náhlově po nějakou dobu ještě fungoval Sbor dobrovolných hasičů a v obci byla dvoutřídní škola, kterou navštěvovaly i děti z okolních obcí Cetenov, Holičky a Zábrdí. Školu vedl řídící učitel Josef Lukavec. V roce 1946 se zřizuje i obecní knihovna a vede se pamětní kniha, která se bohužel nedochovala. Obec byla v tu dobu elektrifikována, měla hostinec, vodovod a v budově bývalé německé školy byl zřízen obchod se smíšeným zbožím. Byla zde tělocvičná jednota Sokol, a ještě před vysídlením i SČN (Svaz českých Němců). V obci se pořádají kulturní večery.
Kdy přesně začal pracovat MNV Náhlov a zda jeho působení předcházela činnost místní správní komise, prameny neuvádějí. První složení MNV známe ze dne 19. 8. 1945.
Rozhodnutí o vybudování vojenského prostoru
Dvacáté století však přineslo velkou změnu v dosavadním chodu Náhlova. Ministerstvo obrany v roce 1946 rozhodlo o vybudování vojenského výcvikového pásma v severních Čechách a Náhlov byl jednou z obcí ležících na tomto území. Katastr obce se měl stát součástí vojenského výcvikového tábora a v důsledku toho se počítalo s vysídlením obce. Resp. v kontextu poválečného odsunu německých obyvatel by se spíše hodil termín dovysídlena. Administrativní likvidace obce započala dne 26. 5. 1946, kdy ONV Česká Lípa převzal voličské spisy z Náhlova. 24. 9. 1946 se MNV Náhlov oznamuje,, aby upozornil obyvatelstvo na budoucí zrušení obce. Ale zároveň se požadovalo, aby obyvatelé nadále pracovali na usedlostech, neboť vojenská správa chtěla celý kraj přebrat jako hospodářský celek v běhu.
V únoru 1947 se ruší dvoutřídní základní škola, 13. března 1947 se konala schůze k likvidaci obce, kdy však přesně došlo ke zrušení obce, není podle zápisů v kronice známo.
Dnes víme, že došlo pouze k administrativnímu zrušení obce Náhlov. K fyzickému zrušení obce Náhlov nakonec nikdy nedošlo. Hlavní etapa vysídlení vojenského výcvikového prostoru se završuje v červnu 1947 rozpuštěním likvidační skupiny OKMZ (osidlovací komise ministerstva zemědělství) a NPF (národního pozemkového fondu) se sídly v Mimoni.
Vznik vojenského statku Náhlov
Po ukončení činnosti obecního úřadu v Náhlově zde byl, zřejmě v letech 1946–1947 z jedné z usedlostí, vytvořen vojenský statek s kravínem. Ze selských dvorů a domů, které zůstaly po roce 1945 po vyhnání opuštěny se znovu obydlují jen čtyři. Tři selské dvory se rozpadly a všechny ostatní byly spálené, nebo zbourané a byly použity na stavební materiál při jiné výstavbě.
Z oblasti Horních vsí se v roce 1947 stalo avizované vojenské cvičiště pod názvem Vojenský výcvikový tábor Bezděz, které vzniklo v oblasti mezi Ještědem, Bezdězem, a Ralskou pahorkatinou. Při tom se 24 vesnic srovnalo se zemí. V roce 1950 se v Náhlově eviduje již jen 56 obyvatel. Náhlov se tak ocitá na hranici vojenského prostoru.
Padesátá léta 20 století v Náhlově
Obchod se smíšeným zbožím, který byl po válce, během roku 1945 zřízen v budově bývalé německé školy, byl pravděpodobně v roce 1952, v souvislosti s reorganizací struktury obchodní sítě, převeden pod Okresní lidové spotřební družstvo Jednota.
Na vojenském statku Náhlov se v 60 letech 20 století staví stáje a pro zaměstnance vojenského statku, se staví sedm obytných bloků. Jako pracovní síla se sem dováží lidé ze Slovenska. Děti zaměstnanců začaly jezdit do školy v Osečné.
Počátky těžby uranu a sovětská okupace
Oblast kolem Ralské pahorkatiny, která ležela v uzavřeném prostoru vojenského cvičiště byla od roku 1964 zabrána pro důlní a později i chemickou těžbu uranu. Po okupaci Československa v roce 1968 přešlo toto území, již pod názvem Vojenský výcvikový prostor Ralsko, pod kontrolu sovětské armády.
Na původním československém vojenském cvičišti se po roce 1968 dislokovala sovětská armáda. Byly zde umístěné motostřelecké jednotky, tankové a raketové oddíly a jednotky vzdušných sil SSSR.
Uzavřená kaplička v Náhlově, se později využívá jako kovárna. Vydržela v relativně dobrém stavu až do roku 1980. Pak je vykradena a opět úplně zničena. Několik dalších stavení je opuštěných, zbouraných, nebo vyhořelých. Kdysi významný vodní pramen pro Náhlov se hlubokými vrty mezi Těšnovem a dnes již bývalým Zourovským mlýnem téměř zničil a v Náhlově už z něj vytéká jen malý potok. V období od konce druhé světové války, až k přelomu 80–90 let dvacátého století, Náhlov pomalu, ale jistě směřoval ke svému definitivnímu zániku.
Společenské změny po roce 1989 a vznik obce Ralsko
Po změně politických poměrů v ČSSR po roce 1989, došlo v roce 1991 k odsunu sovětských vojsk, dislokovaných v tomto vojenském prostoru od roku 1968. Poslední vojenský transport odjel z Mimoně 30. 5. 1991 a 5. 9. 1991 se rozhoduje o zrušení vojenského újezdu a Náhlov, s celou oblastí Horních vsí, se tak vrátil zpět do civilního prostoru. Ale už nikoliv jako samostatná obec, ale od 1. 1. 1992 jako součást tehdy nově vzniklé obce Ralsko, která vznikla sloučením devíti osad, dislokovaných převážně na území bývalého vojenského prostoru pod jeden správní celek:
Byly to obce Kuřívody (jako správní centrum obce Ralsko) a dále:
- Boreček
- Horní Krupá
- Náhlov
- Hradčany
- Ploužnice
- Hvězdov
- Svébořice
- Jablonec (Jabloneček)
Konec 20 století zmrtvýchvsání Náhlova
Náhlov, který od roku 1945 do roku 1989–90, tj. celých zhruba 45 let směřoval k zániku, po roce 1945 se zcela vymýceným spolkovým životem, se na konci 20 století vrací zpět k životu. Opuštěné a poničené domy si postupně kupovali noví majitelé a domy procházely postupnou renovací. Vojenský statek prošel majetkově přes několik firem, a nakonec se dostal do rukou majitelů, kteří zde provozují farmu s chovem vepřů. Spolkový život v Náhlově vrací zpět do života vznik Sdružení Náhlov v oblasti Ralsko, které zde vzniká 27. 3. 1997. V témže roce, tj. v roce 1997 kupuje Sdružení Náhlov v oblasti Ralsko dům staré německé školy, a bývalého obchodu Jednoty, a tímto počinem se pokládají základy ke vzniku Muzea vystěhovalectví do Brazílie, později zároveň i Muzea Horních vsí v Náhlově.
Proč v Náhlově v 90 letech 20 století vzniklo Muzeum vystěhovalectví do Brazílie, o tom si podrobněji napíšeme v jiném článku. Pozdější vznik, resp. rozšíření o expozici Muzea Horních vsí, se stal už jen logickým krokem, protože Náhlov se v oblasti Horních vsí nachází.
V dalším, posledním díle se podíváme na Náhlov ve 21 století, tedy prakticky na současný Náhlov, tak jak ho známe ze současnosti.
Článek je volně šiřitelný pod licencemi CC BY-SA 3.0, CC BY-SA 4.0
Autor úvodního obrázku Marie Čcheidzeová, zdroj Wikimedia Commons