Ubytujte se třeba na víkend v muzeu vystěhovalectví v Náhlově a zkuste se seznámit se širším okolím Náhlova. Muzeum může posloužit jako základna. Přinášíme několik tipů ze vzdálenějších míst, kam se podívat. Některá místa s historickým vývojem Náhlova a jeho okolí i přímo souvisí.
Náhlov – Klášter Hradiště nad Jizerou
Klášter Hradiště nad Jizerou úzce souvisí se středověkým vývojem okolí Náhlova, kterému se za dob krále Otakara II říkalo „Bezdězský les“. Po kolonizaci německým obyvatelstvem, tj zhruba od 13 – 14 století se kraj v okolí Náhlova nazýval Oberdörfer (Horní vsi). Tento klášter sehrál významnou roli při kolonizaci a osídlování jihovýchodní části „Bezdězského lesa“ v okolí říčky Zábrdky, jižně od Náhlova.
Náhlov – Bělá pod Bezdězem – Bezděz – Doksy – Stráž pod Ralskem – Náhlov
Bělá pod Bezdězem, byla až do konce 14 století jediným královským městem v oblasti „Bezdězského lesa“. Bylo vystavěno náhradou za současnou obec Bezděz, nacházející se na úpatí kopce stejnojmenného hradu. Hrad Bezděz je místo, po kterém byl celý region „Bezdězský les“ pojmenován a tvořil správní středisko celé jižní oblasti „Bezdězského lesa“. Z hradu Bezděz byla vytvořena spojovací cesta na dnes již zříceninu hradu Děvín u Hamru na Jezeře a tím začala kolonizace severní části „Bezdězského lesa“, tentokrát západně od Náhlova. Město Doksy je spojené s kolonizací „Bezdězského lesa“ jen částečně a je spojované především s vývojem v jihozápadní části „Bezdězského lesa“, tj. s vývojem kolem hradu Houska, Bělé pod Bezdězem a Bezdězu. Poslední zastávka Stráž pod Ralskem se pojí k hradu Vartenberk, který zde postavili Vartenberkové. Tento hrad stál, stejně jako Děvín u samého počátku kolonizace severozápadní části „Bezdězského lesa“.
Náhlov – Ještěd
Ještěd je společně s nejsevernějšími okraji Horní Ploučnice, považovaný za nejsevernější bod „Bezdězského lesa“.