Od vyhlášení brazilské nezávislosti v roce 1822 uplynuly pouhé dva roky a přišlal velká německá imigrace. Respektive přesněji napsáno imigrace německy mluvící. Proč je přesnější tuto imigraci nazývat takto, o tom si napíšeme dále.
Německá imigrace
Dne 25. července 1824 dorazilo do Rio Grande do Sul prvních 39 německy mluvících přistěhovalců. V brazilské historické paměti je tento okamžik chápán jako počátek německé imigrace do země a zároveň jako zakládající moment budoucí kolonie São Leopoldo. A není to jen pěkné kulaté datum do učebnic. Je to skutečný mezník, protože od něj začíná být evropské osidlování jihu Brazílie viditelnou součástí státní politiky i regionálních dějin.
Je důležité v této imigraci vidět pojítko s tématem tehdejší brazilské doktríny o osidlování jihu země. Tito přistěhovalci přicházeli do země, která byla teprve krátce samostatná a která chtěla jih lépe osídlit a stabilizovat. I dnešní Muzeum Visconde de São Leopoldo prezentuje dějiny tamní německé imigrace a kolonizace jako jeden propojený příběh. Dokonce provozuje Centrum pro podporu výzkumu v německé genealogii a imigraci, kde nabízí
- Seznamy a podrobné informace německých přistěhovalců, kteří dorazili do Brazílie
- Rozsáhlé sbírky knih o německé imigraci a rozvoji germánských komunit v zemi
- Historické záznamy evangelických církví (luteránů) regionu, včetně cenných informací o křtech, manželstvích a dalších důležitých údajích pro nakreslení rodinných linií
Samotná paměť místa tedy dodnes uchovává vědomí, že šlo o víc než jen o nahodilé přistěhování několika rodin.
Zdroj: e-book Museu Histórico Visconde de São Leopoldo. E-book ke stažení
Ztráty a nálezy v německy mluvících koloniích
Pro připomenutí tématu z minulého dílu zopakujeme, že v rané fázi se kolonizační a vojenská logika překrývaly. Brazilská vláda spojovala nábor evropských vojáků s představou, že po skončení služby dostanou půdu a stanou se kolonisty. Část rané imigrace tedy nelze chápat odděleně od potřeb armády a státu. To vysvětluje, proč měl nový režim o evropské přistěhovalce takový zájem: nešlo jen o pracovní sílu, ale i o geopolitiku, obranu a praktické upevnění moci říše.
Právě v tomto německy mluvícím proudu se později začnou ztrácet i lidé z českých zemí. Petr Polakovič ve své disertaci výslovně upozorňuje, že mnoho vystěhovalců z českých zemí odcházelo do Brazílie jako občané tehdejšího Rakouska, nebo Rakouska-Uherska, jehož součástí české země tehdy byly. Často ještě navíc jako etničtí čeští Němci. Jednalo se o lidi z českých zemí, mluvícími německy. V Brazílii pak docházelo, z pohledu tehdejších imigračních úřadů, k logickému začleňování do převážně německých kolonií. Brazilské úřady prostě a jednoduše nerozlišovaly fakt, že i německy mluvící přistěhovalec může pocházet z českých zemí. Pro ně bylo tehdejší Rakousko-Uhersko německy mluvící prostor a podle toho příchozí začleňovali. A to je důvod, proč se jejich původ v čase zastřel a proč je dnes tak těžké je znovu nalézt.
Český příběh teprve přijde
Rok 1824 tedy ještě není samostatným českým příběhem. Nebo lépe řečeno příběhem z českých zemí, protože musíme brát v potaz fakt, že se i v českých zemích mluvilo německy. Je to spíš vznik prostředí v Brazílii, v němž se české stopy, nebo obecněji stopy z českých zemí, budou později objevovat a zároveň mizet. Kdo hledá jednoduchý příběh o Češích v Brazílii, proto může být zklamaný. Skutečnost je složitější, ale o to zajímavější. Lidé z českých zemí nevstupovali do izolovaného českého prostoru, protože ten jim tam nikdo v prvních fázích imigrace ani nevytvářel. Vstupovali do širšího světa německy mluvící migrace, založené na habsburských pasech, a brazilských kolonizačních projektech.
A právě proto je rok 1824 pro náš seriál tak důležitý. Zde můžeme vidět, jak jednoduché bylo pro imigranty z českých zemí se v německém prostředí v Brazílii ztratit. Respektive ztratit identicky, splynout s německou imigrací nejen papírově, ale i identicky. Je to okamžik, kdy se začíná formovat prostředí pro budoucí osudy lidí z českých zemí. Nejprve přichází německy mluvící kolonizační vlna, zahrnující i české země, později v jejím stínu přicházejí další a další příběhy ze střední Evropy. Abychom ale tohle všechno dokázali rozpoznat, musíme si nejdřív ujasnit jednu věc. Kdo vlastně byl v 19. století „z českých zemí“. Částečně jsme si to již napsali, ale tím tato národnostní mozaika nekončí. A právě tím by měl pokračovat další díl.
-web-
Sdílet článek
Přes oceán do Brazílie
Vydání nové knihy
Kniha Petra Polakoviče „Přes oceán“, česká verze knihy nese název „Do Brazílie“, seznamuje čtenáře s dosud nezpracovaným tématem emigrace z českých zemí do Brazílie v 19. století. Obsahuje nejen historická fakta a výsledky dlouholetého bádání, ale také strhující příběhy někdejších emigrantů.
Odhaluje, jaké důvody měli k odchodu za oceán a v jakých podmínkách žili ve vesnicích a městech, odkud odcházeli. Přibližuje, jaké nástrahy museli překonat cestou do Brazílie a co je čekalo při příchodu do nové země.
Odkrývá příběhy celých rodin emigrantů, včetně pátrání po přesném původu předků prvního prezidenta Brazílie Juscelino Kubitscheka.
Petr Polakovič navštívil mnoho českých krajanů v Brazílii a přináší také autentický pohled na současný život v této obrovské zemi. Kniha má bohatý obrazový doprovod, čtenáři mohou nahlédnout do minulosti prostřednictvím dobových fotografií a dokumentů, současnou Brazílii a české krajany představí barevné fotografie z cest autora.
Čtenáři také získají přístup do unikátní databáze více než tří tisíc rodin spojených s českou imigrací. Databáze je neustále doplňována a obsahuje jména emigrantů, jejich rodinných příslušníků kteří s nimi pluli, dobu příchodu do Brazílie a někdy i konkrétní loď se kterou do Brazílie připluli podle lodního lístku. Čeští čtenáři, jejichž předci emigrovali v 19 století do Brazílie, mohou díky databázi najít své brazilské příbuzné.
Kniha vyšla v portugalštině v Brazílii, kde našla vydavatele. Květen 2026 znamenal její vydání v České republice. Křest knihy proběhne během června 2026, ale první kusy jsou již k dispozici.
Konkrétně prvních 500 kusů knihy je již k dispozici. Přijímáme objednávky, nabídka platí do vyprodání zásob.
Objednávky přijímáme na e-mailu: polakovic.petr@seznam.cz
Cena jednoho výtisku je stanovena na 350,- Kč včetně poštovného.
Petr Polakovič
Autor knihy, ředitel muzea vystěhovalectví do Brazílie a Muzea Horních vsí v Ralsku – Náhlově, je badatel, historik a genealog, který se tímto dosud nezpracovaným tématem dlouhodobě zabývá. Kniha je svým způsobem jedinečná, protože nikde jinde se k takto uceleně zpracovanému tématu vystěhovalectví z českých zemí do Brazílie v 19 století a ucelené databázi imigrantů do Brazílie nedostanete.
